Spor o tzv. občanskou společnost provází českou demokracii již více než dvacet let. Veřejnost, která se příliš nezajímá o politickou filozofii, pod tímto pojmem obvykle rozumí sebe sama. „Občanská společnost“ však není „společností občanů“ a nemá nic společného s klasickým liberálním konceptem občanství. Jedná se o pokus elit získat podíl na vládnutí neliberálním způsobem. Centrum pro ekonomiku a politiku přispívá do naší domácí, velmi vyostřené debaty o občanské společnosti novým sborníkem.V části A přinášíme texty ze semináře „Koncept občanské společnosti – nepřítel svobodného občana?“ z 6. prosince 2011. Ladislav Jakl argumentuje, že chaos kolem výkladu pojmu „občanská společnost“ je nikoli projevem nedostatečného utřídění pojmů, ale spíše důsledkem dlouhodobé cílevědomé propagandy. Profesor Miroslav Novák z Fakulty sociálních věd UK a CEVROinstitutu vysvětluje, že klást proti sobě občanskou společnost a politické strany je sterilní konflikt. Ředitel Institutu sv. Josefa Michal Semín ukazuje, že koncept občanské společnosti, spočívající v podílení se osob i organizací bez demokratického mandátu na občanské autoritě a řízení státu, je třeba odmítnout. Bývalý senátor a poslanec Evropského parlamentu Vladimír Železný osvětluje, že občanská společnost není doplňkem k demokracii, ale paralelní strukturou, která je tvrdě konkurenční.V části B uveřejňujeme různé doplňkové texty. Václav Klaus zařazuje toto téma do nikoli nové debaty o komunitarismu a liberalismu. Poslanec Evropského parlamentu Hynek Fajmon považuje občanskou společnost za typický evropský levicový pojem. Komentátor Jefim Fištejn kritizuje nekonstruktivní hnutí Okupujte Wall Street. Děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík vysvětluje, že zastánci konceptu občanské společnosti jsou obětí bludu sociálního inženýrství. Profesor Miloslav Bednář z Filozofického ústavu AV ČR analyzuje boj o občanskou společnost ve světě a u nás. Marek Loužek z Centra pro ekonomiku a politiku zkoumá občanskou společnost na pozadí sporu mezi korporativismem a pluralismem. Předseda Strany svobodných občanů Petr Mach ukazuje, že pojem občanské společnosti je využíván pro získávání dotací ze státního rozpočtu. Poradce prezidenta republiky Jiří Payne argumentuje, že revoluční model občanské společnosti je překážkou v obnovení normálního fungování demokracie. Bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek vnímá občanskou společnost jako boj o moc a veřejné prostředky. Jan Holzer z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně vnímá občanskou společnost jako tuctový levicový koncept. Politolog a nakladatel Alexandr Tomský vykládá občanskou společnost jako antipolitiku. Bývalý děkan Fakulty humanitních studií UK Jan Sokol chápe občanskou společnost jako kulturní produkt osvícenské Evropy. Luboš Smrčka z VŠE osvětluje, proč jsou protesty proti údajné „hamižnosti“ západní civilizace iracionální. Exporadce ministrů průmyslu a obchodu Jiří Hanzlíček dokazuje, že nevládní ekologické organizace poškozují ekonomiku. Novinář Petr Žantovský vnímá občanskou společnost především jako společnost občanů.Tzv. občanská společnost představovaná privilegovanými nevládními organizacemi a klasická zastupitelská demokracie se nedoplňují, ale naopak si tvrdě konkurují. Zájmové skupiny jsou vynalézavé při šíření propagandy, která má jejich parciální zájmy prezentovat jako zájem veřejný. Je paradoxní, že moderní demokratický stát v dnešní EU podporuje aktivity, které ho fakticky podkopávají. Přeji inspiraci a pozorné čtení.Václav KlausV Praze 23. ledna 2012