Letošní Židovská ročenka se skládá z jedenácti textů. První z nich představuje část disertační práce Terezy Krekulové, věnované rabi Nachmanovi z Braslavi. Autorka se životem i dílem této významné postavy chasidismu zabývá řadu let a je také autorkou prvního úplného překladu jeho Sipurej maasijot (Příběhy rabi Nachmana) do češtiny. Francouzky píšící Armand Laferrere vydal v roce 2013 knihu Svoboda lidí – Politické čtení Bible. Bible je částí západoevropských intelektuálních elit vykládána jako zdroj totalitarismu a monoteismus jako hlavní činitel agresivity, především náboženské a politické. Zkoumání historických pramenů toho, co umožnilo, aby se objevila kultura oslavující svobodu jednotlivce a ochranu slabých, však Armanda Laferrera přivedlo ke zcela jiným závěrům. Text Saul a David neboli O slabostech králů představuje první část stejnojmenné čtvrté kapitoly jeho knihy. Izraelský historik Šlomo Avineri, je autorem mnoha publikací, jež se vyznačují nejen vysokou odborností, ale i čtivým a přístupným stylem. Nejnověji publikoval biografii Theodora Herzla – její český překlad vyjde na jaře 2017 v Seferu. V Židovské ročence otiskujeme 4. kapitolu této práce. Německy psané paměti Morice Fantla (1858–1930) zachránil archivář v Mnichovicích u Říčan poté, kdy byli Fantlovi roku 1942 zařazeni do transportu. Mapují osudy čtyř generací rodiny, tedy téměř století; končí obdobím první světové války. Je to laskavé a vtipné vyprávění o pohnutých osudech a starostech, které rodina Fantlových vždy nakonec nějak překonává. Ljubka rusky píšící autorky žijící dnes v Izraeli Diny Rubin, je skvěle napsaná povídka, odehrávající se v asijské časti Sovětského svazu v době, kdy byli židovští lékaři nařčeni z podílu na úmrtí diktátora Stalina. Také Chava Volovič, která strávila devatenáct let v sovětských věznicích a táborech, píše rusky. Je autorkou řady povídek, v nichž pro lidskou paměť a navzdory osudu zachovala příběhy těch, kteří nepřežili. Sem patří i naše ukázka z knihy Příběh bez názvu, nazvaná Dožít, co jsem nestihla. Profesor Jan T. Vilček, který v půli šedesátých let emigroval do USA a stal se tam profesorem mikrobiologie na Lékařské fakultě Newyorské univerzity, je autorem knihy Láska a věda. V otištěné ukázce vzpomíná Vilček na válečná léta na Slovensku. Esther Bendahanová Cohenová, narozená roku 1964 v sefardské rodině v Tetuánu na severu Afriky, také vzpomíná – na dobu, kdy musela opustit Maroko a odejít do Španělska. Její text se jmenuje Nech ji tu, vždyť se vrátíme. Česky píšící Meir L. Dohnal napsal mírně autobiografickou povídku Jak Bubu a pan Kyncl popravili Stalina. Jak název napovídá, odehrává se v padesátých letech minulého století. Alfred Bodenheimer je švýcarský literární vědec a judaista. Kromě řady vědeckých monografií začal psát – s velkým úspěchem – detektivní příběhy z židovského prostředí. Otištěné ukázky jsou z jeho poslední, už třetí detektivky Mesiáš nepřichází. David Jan Novotný, autor českého jazyka, se ve své povídce Setkání po letech věnuje dědečkům, vnukům i pradědům několika generací, kteří se složitě setkávají, aby se nakonec sešli.