Kniha se komplexně zabývá problematikou výjimečného trestu odnětí svobody v českém právu, a to z hledisek filosofických, morálních, a zejména právních. V první části knihy jsou v několika kapitolách provedeny nezbytné úvodní výklady týkající se samotné koncepce trestu jako takového a jeho současné i dřívější právní úpravy s důrazem na změny vyplývající z přijetí nového trestního zákoníku. Mezi tyto výklady je též vložena drobná komparační studie podmínek ukládání a výkonu výjimečného trestu v některých jiných evropských zemích. Těžištěm knihy je druhá část. Nejprve je zde krátce představen výzkum doživotně odsouzených provedený významným německým právníkem a kriminologem Klausem Laubenthalem. Na tento výzkum autorka navázala a obdobným způsobem jej začala provádět i v českém prostředí mezi českými doživotně odsouzenými. Kniha tak prezentuje výsledky tohoto v českých podmínkách jedinečného výzkumu, který analyzuje data získaná při třech dílčích dotazníkových šetřeních z let 1998, 2005 a 2009. Vzhledem k relativně nízkému počtu doživotně odsouzených byli do výzkumu zahrnuti i odsouzení k výjimečnému trestu nad 15 do 25 let (podle úpravy v původním trestním zákoně). Ačkoliv byl výzkum prováděn a analyzován za účinnosti trestního zákona č. 140/1961 Sb., jsou jeho závěry plně použitelné i v dnešní době, kdy se již aplikuje trestní zákoník č. 40/2009 Sb. Kniha je určena především odborné právnické veřejnosti, neboť v úvodních výkladech se již předpokládá alespoň základní znalost pojmového aparátu a základních principů trestního práva. V části prezentující výsledky autorčina výzkumu však naleznou cenné informace i zájemci o jiné humanitní obory (např. sociologii); zdrojem inspirace a zajímavých námětů může být i pro laickou veřejnost.