Dvojjazyčná česko - německá publikace představující historii i současnost autorova milovaného regionu. Čtenář se zde seznámí nejen s přírodou a historií Krušných hor, ale také s lidmi, kteří zde žijí, jejich příběhy a s jejich vztahem k domovskému kraji. Tato kniha je zcela novým počinem, který pojednává o celých Krušných horách od Chebu až po Ústí nad Labem. Kniha je rozdělena do tří částí: Tvarosloví, Lidé a Obrazy. Kniha vyjde 25. 5. 2009 v nákladu 3000 ks. Kniha má 650 stran. V prodeji bude určitě na horském hotelu Lesná, na infocentru Boží Dar a i v dalších infocentrech a knihkupectvích v regionu. Knihu vydává společnost Fornica Graphics a finančně se na ní podílí kromě tohoto vydavatele ještě Služby Boží Dar, s.r.o a Nadační fond Obnova Krušnohoří. Oddíl Tvarosloví přináší analytické texty, které porovnávají jednotlivé části Krušných hor a vysvětlují jejich shodné i odlišné prvky, vývoj a sociokulturní kontext. Texty se zabývají jak předválečnou, tak poválečnou historií. Také vývojem krajiny, architektury a česko-německých vztahů. Vyjadřují se také k současnému vývoji v Krušnohoří a nastiňují možné cesty do budoucna. Texty otevírají diskuzi na téma CHKO Krušné hory a využití větrné energetiky na hřebeni hor. Texty vycházejí z dlouholetého terénního výzkumu autora mezi obyvateli Krušných hor. Hlavním poselstvím knihy je zvýšení regionální identity obyvatel Krušných hor a upozornění na hodnoty, které je nutné chránit, aby tento unikátní horský kout vzkvétal. Přírodní hodnota Krušných hor je pro každého návštěvníka zřejmá a i odborníci v rámci auditu Natura 2000 uvedli, že celé území Krušných hor se může stát ihned součástí sítě CHKO. Důležité je o tom ale přesvědčit zdejší obyvatele, aby se byli schopni s regionem ztotožnit a bojovat o zachování jejich krás. Týká se to hlavně enormního nárůstu větrných elektráren na hřebeni. Již v květnu 2009 je ústecký kraj absolutním vítězem počtu instalovaného výkonu 70 MW ve větrných elektrárnách v republice. Kromě dvou všechny stojí na hřebeni Krušných hor. Na druhém místě je Olomoucký kraj s "pouhými" 12 MW. V jiných krajích obyvatelé, a dokonce i soudy rozhodly, že krajinný ráz je nad ekonomické zájmy. Tuto tezi zjevně v ústeckém kraji nikdo nevyslovil a tak hrozí výstavba další desítky větrných elektráren v cenných lokalitách na hřebeni Krušných hor. Druhou částí je oddíl Lidé. Zde naleznete 15 rozhovorů s pamětníky, odborníky a aktivisty ze všech částí Krušných hor. Namátkou vybíráme geologa Petra Rojíka z Rotavy, historika Stanislava Burachoviče z Karlových Varů, profesora Václava Poštolku z Prunéřova, aktivistu Antonína Herzána z Lesné, rodáka z Jindřichovy Vsi odsunutého do bývalého NDR Jürgena Schmidta či Petra Pakostu, místostarostu Hory svaté Kateřiny. Rozhovory se věnují osobním příběhům, odborným tématům (hornictví, ekologie, lesnictví, památková péče) a také současným problémům a výzvám Krušnohoří. Výběr respondentů byl vybrán s ohledem na pestrost, fundovanost a aktuálnost dění v Krušnohoří. Rozhodně se nejednou pouze o rozhovory s tématikou odsunu - vyhnání po 2. světové válce. Čtenář si tak díky rozhovorům může udělat plastický obrázek o hlavních fenoménech a tvářích Krušných hor. Třetí části knihy jsou Obrazy. Jedná se o 200 fotodvojic z celých Krušných hor. Na nich můžete podniknout pouť po proměnách obcí a krajiny Krušnohoří od Vysokého kamene na západě až po Petrovice na východě. K vidění bude mnoho unikátních historických fotografií. Kniha je striktně dvojjazyčná. Chceme, aby kniha propojila v regionální identitě jak obyvatele karlovarské a ústecké strany hor, tak také i saské strany a i bývalé rodáky. Proto je potřeba koncipovat knihu a témata v ní jako průsečík všech skupin obyvatel, které v Krušných horách žili a žijí. Je příliš jednoduché se vyjadřovat o druhé jazykové skupině v knize, která je psána pouze německy či česky. Nám jde o komunikaci a porozumění, nikoliv o stavění nových bariér a nepřátelství. Rozhovory použité pro knihu Tváře Krušnohoří a 5. vydání Znovuobjeveného Krušnohoří vznikly v rámci projektu Mozaika krušnohorské kultury, kterou autor realizoval v roce 2007 pomocí financování ze strany Interreg IIIa a města Boží Dar. Tehdy se uskutečnilo více než 100 rozhovorů s pamětníky, odborníky a zastupiteli města a obcí v Krušných horách na české i německé straně. Více info na internetových stránkách www.znkr.cz.