Téma dramatického příběhu, které bylo nosné po celé období První Československé republiky a po celou dobu druhé světové války bylo oporou zejména západnímu 2. odboji, bylo úmyslně zapomenuto po roce 1948. Navazuje přípravou jeho odboje, vznikem maffie, první výzvou k tvorbě a rozšiřování zahraničního vojska, cestami do Holandska, Itálie, příčinami jeho exilu, pobytem ve Švýcarsku, rozdělením úkolů, ustavením ČSNR v Paříži, pobytem v Londýně a Rusku s tvorbou legií, cestou kolem světa, slavným návratem domů, až po první slavnostní poctu jeho legionářům v novém státě v roce 1919. Protože i autorův dědeček, který přeběhl na základě Masarykovy výzvy v Rešově již 15. listopadu 1914 k Rusům a po přípravě v zajateckých táborech, ještě před bitvou u Zborova, vstoupil 14. února 1917 do nově formovaného 4. střeleckého pluku Prokopa Velikého, kde se s Masarykem setkal, je v knížce značně rozšířeno pojednání o legiích ruských, zahrnující nejen bitvy u Zborova, Tarnopole, Bachmače, Čeljabinský incident, ale i Sibiřskou anabázi. Po Zborovu se stává Masaryk uznávaným velitelem legií, zajišťujícím jejich rozšiřování, logistiku i ubytování. Promýšlí jejich přesun na bojiště do Francie a zajištuje vojsku na Rusi, aby se stalo součástí naší legionářské armády ve Francii. Teprve před třiceti lety (autor vzpomíná, jak v listopadu 1989 vylepoval vlastní plakátky, upozorňující na význam Masaryka a Československé obce legionářské ve vestibulech metra v Praze na Václavském náměstí) přišlo opět probuzení se zrodem Masarykova demokratického hnutí. Je velkou zásluhou pánů nakladatelů Antonína a Jiřího Pavery, že se ujali a velmi úspěšně zhostili vydání této publikace, která je nadčasová a bezesporu přispěje k rozšíření poznatků o základech, na nichž je postavena i naše současná republika, naše současná společnost a demokracie.