Emil Hácha byl a zřejmě i zůstane jedním z nejkontroverznějších českých a československých státníků v dějinách dvacátého století. Jestliže byl někdejší třetí československý prezident, později „státní prezident Protektorátu Čechy a Morava“ po druhé světové válce po dlou­há desetiletí oficiální historiogra­fií a publicistikou hodnocen převážně ne­gativně, v období po roce 1989 se hodnocení osobnosti Emila Háchy vý­­raz­ně proměnilo, a to mimo jiné díky práci PhDr. Tomáše Pasáka.
Nové vydání Pasákovy obsáhlé mo­n­ografie Emil Hácha (1938-1945) doznalo oproti původní podobě vý­znam­ných změn: bylo rozšířeno o de­sítky dosud nepublikovaných archivních do­kumentů, poznámek, fotografií, jakož i výběr z memoárů pamětníků a Háchových spolupracovníků, které ilustrují dobové poměry, doplňují a upřesňují pohled na činnost Emila Háchy. Součástí nového vydání knihy je i nedávno zpracovaný grafologický rozbor Háchova rukopisu. Rozsáhlý obrazový materiál čítá té­měř dvě stě fotografií a dokumentů.
Pasákova biografie o Emilu Hácho­vi vznikala více než 20 let. Nava­zuje na obsáhlou habilitační práci „Pod ochra­nou říše“ (jejíž sazba byla v na­kladatelství Naše vojsko roku 1970 z po­­­litických důvodů rozmetána – au­tor se její obhajobou habilitoval v roce 1991 na FF UK v Praze).Pasákova publikace Emil Hácha (1938-1945) zůstává jedním ze zásadních historio­grafických děl, bez něhož se neobejde nikdo, kdo se chce se­známit s osob­ností Emila Háchy a obdobím Protektorátu Čechy a Morava.