Země strašidel je iniciační román. Sleduje příběh Erika, který nespokojeně odjíždí z relativně uspořádaného, ale nesnesitelně obyčejného života, utíká sám před sebou a matně doufá, že sám sebe teprve najde. Za cíl své pouti, neboť to jako jistý druh pouti skutečně chápe, si vybere zemi, kde právě skončila válka. Má tam kořeny, ovládá jazyk a očekává, že najde přirozené mezní situace, které mu tak chybí v bezobsažné současnosti, jež musí hledat adrenalinové a "zážitkové" náhražky, aby si simulovala, že o "něco" opravdu jde. V krajině, z níž lidé ze strachu před jinými lidmi utekli, v pohorské vesnici, najde Marlenu, asi jedenáctiletou opuštěnou dívku. Pouť tedy pokračuje ve dvojici - dva sirotci doby, jeden válečný a druhý civilizační, putují pustou krajinou, které se zmocnila prastará síla. V těch lesích je něco nadaného záměrem a vůlí, něco, co hájí své území, něco, s čím není snadné se utkat. Něco zlého. ROSTISLAV KŘIVÁNEK Narodil se v Děčíně v roce 1959, absolvoval Divadelní fakultu AMU. Pracoval jako provozní ředitel studentského divadla, jako dramatik a herec na volné noze, novinář, umělecký ředitel hudebního vydavatelství, kreativní ředitel reklamní agentury. Píše prózu, poezii pro dospělé (Půjčka od Mefista) i pro děti (Uspávačky skřítka Zamhouřílka), dramata (Masopust, Júdit - nominace na Cenu Alfréda Radoka 1998, Rút), muzikál pro děti Stvoření světa... Od roku 1985 spolupracuje s hudebním skladatelem a malířem Vladimírem Franzem. Je autorem libret k jeho operám Ludus Danielis, Údolí suchých kostí a Válka s mloky, oratoriu Pašije i písňových textů do Franzova baletu Zlatovláska. Příležitostně režíruje a hraje divadlo. Země strašidel je jeho prozaickou prvotinou. VLADIMÍR FRANZ Narodil se v Praze v roce 1959, absolvoval Právnickou fakultu UK, malbu studoval soukromě u Karla Součka a Andreje Bělocvětova, skladbu u Miroslava Raichla a Vladimíra Sommera, dějiny umění u Jaromíra Homolky a dějiny hudby u Jaromíra Kincla. Je pedagogem DAMU, kde vede Kabinet scénické hudby. Je vůdčí osobností nově se utvářející podoby českého postmoderního dramatu (více než 150 scénických hudeb, šestinásobný laureát Ceny Alfréda Radoka). Je autorem scénických oratorií a oper, komorního muzikálu Pokušení svatého Antonína, symfonie Písně o samotách či baletu Zlatovláska... Má za sebou více než šedesát samostatných výstav doma i v zahraničí.