Osudy malého Oty Severina, který se jednoho dne rozhodne naplnit svoji touhu a poznat svět. Kniha zavede čtenáře nejprve do jeho dětství v předválečné Praze, pokračuje příhodami v pražské Waldesce v době okupace, i v době totálního nasazení v pracovním táboře na železnici v Kardašově Řečici a popisuje také jeho účast na Pražském povstání. V poválečných letech Ota emigruje a trvale opouští republiku.
Autor nás zavede do poválečného Německa a Francie, líčí osudová setkání v přeplněných uprchlických táborech, žalostné a přesto nucené ubytování v mnohdy nedůstojných životních podmínkách nejrůznějších charitativních organizací a armádách spásy.Velmi sugestivně líčí dva pobyty v cizím vězení a přežívání politických uprchlíků ze dne na den, k čemuž jim pomáhaly různé příležitostné práce, jako byly například praní brambor ve francouzském lihovaru, výroba železných trubek nebo práce dokra v přístavu.
Každodenní boj o existenci, mnohdy ve společenství zlodějů, podvodníků, násilníků a rváčů, zkrátka lidí, kteří stáli na pokraji společnosti, nechal Ottu přičichnout také k pašeráckému způsobu života; ilegálně kšeftoval s prodejem cigaret, což jej přiblížilo k několika více či méně úspěšným pokusům nalodit se jako černý pasažér na loď plující do marocké Casablanky a později do Ameriky, kde se mimo jiné setkal s Jiřím Voskovcem.
Teprve po získání námořního průkazu se ocitl v roli skutečného námořníka jako jeden z členů posádky tankové lodi. Touha za dobrodružstvím ho však táhla dál, po útěku z lodi na americkou pevninu a působil nějakou dobu s přítelem jako pomocník v klášteře. Svůj druhý domov našel nakonec za pomoci českých krajanů a sokolské organizace na břehu řeky Mississippi ve městě Saint Louis. Dobrodružství obyčejného pražského kluka, který před šedesáti lety opustil svou rodnou zem a dlouhá léta nemohl najít cestu zpět, vychází ze skutečných životních osudů emigranta Josepha Sulze.
„S Josephem se znám od devadesátých let, kdy psal své zážitky do česko-amerického časopisu. Setkal jsem se s ním při jeho návštěvě v jižních Čechách a domluvili jsme se, že se pokusím jeho zajímavý příběh na základě zaslaných materiálů převyprávět,“ říká Jaroslav Filip, který s dnes už třiaosmdesátiletým dobrodruhem udržuje kontakt i nadále.
„Díky němu jsem procestoval Ameriku skrz naskrz. On sám je ještě dneska velice aktivní, a to nejen v Sokole. Svůj příběh vnímá dost nostalgicky, přestože to vůbec tehdy nebylo lehké. Dostali sice s ostatními čtyřmi kamarády hned po útěku statut politických uprchlíků, ale jinak to byli kluci, co chtěli hlavně do světa,“ podotýká Jaroslav Filip a vysvětluje nezvyklé pojmenování knihy.
„Češi, blindujte se bylo původně motto, které vyryl Otta alias Joseph jako poselství ostatním Čechům na zeď jedné místnosti armády spásy ve Francii. Zablindovat se, tedy jet někam na blind, znamenalo dostat se na loď jako černý pasažér. Joseph vyprávěl, že když se tam byl v 70. letech podívat, ještě to tam našel.“
Knihu Jaroslava Filipa, která je nejen o chuti poznávat svět, ale hlavně o odvaze obyčejného kluka prát se s nezdary a nepřízní osudu.