Mužská pýcha je pro slavné muže občas pořádným břemenem. Jak jsem poznalaKabelky, takhle totiž mužským Kaberlovým všichni říkají, musím konstatovat, žepod tíhou pýchy se rozhodně neprohýbají. Jsou absolutně normální. Všichni třipodávají důkaz o tom, že je sice možné získat to, co chceme, ale jen tehdy, kdyžumíme zdolat dvě základní věci: Úspěch a neúspěch. Náročné je obojí. O tom vědíKabelkové své.Jsem moc ráda, že jsem měla možnost poznat rodinu, z níž vzešla tři naše hokejováesa. A na chvíle prožité v jedné obyčejné vesnici u Kladna s hezkým názvemVelká Dobrá, kde Kaberlovi žijí, hned tak nezapomenu. Kaberlovic rodina z Dobréje fakt dobrá.Spisovatel Milan Kundera kdysi napsal, jak velkou výhodu člověk má, že se nemůžepotkat sám se sebou v mladším vydání. Nepovažuji to za výhodu a je dobře, žetohle u mnohých lidí neplatí. Třeba právě František Kaberle starší, ten se ve skutečnosti se svým mládím potkává neustále. Jeho synové, František a Tomáš, pokračují v tom, co on kdysi začal.Jaké životní události tří mužských z rodu Kaberlových, kteří se nesmazatelně zapsalido historie našeho hokeje, byly nejdůležitější? Někomu by se mohlo zdát, žedosáhli všeho, čeho lze v životě dosáhnout. Ale jak je to doopravdy? I tohle sedozvíte v naší knížce… Alena Šloufová