Je Amerika předurčena k zániku?
Je její identita a integrita ohrožena masovým přistěhovalectvím?
Ve svém průkopnickém díle Střet civilizací, které se stalo mezinárodním bestsellerem, profesor Samuel P. Huntington hájil provokativní a prorockou tezi, že s koncem studené války budou ideologie jakožto primární zdroj konfliktů v mezinárodní politice nahrazeny „civilizacemi“.
Jeho pronikavá analýza se ukázala jako správná. Nyní profesor Huntington obrací svou pozornost od globálních problémů k domácímu kulturnímu konfliktu, když analyzuje dopady, které mají jiné civilizace a jejich hodnoty na Ameriku. Ani tentokrát se nebojí bořit zakořeněné mýty a falešné iluze. I tentokrát svým dílem vyvolal – vedle řady pochvalných komentářů – i vlnu odporu a bouřlivých odmítavých reakcí. Byl dokonce označen za rasistu. Huntington se ovšem obává o budoucnost své země:
„Žádné společenství není nesmrtelné. I ta nejúspěšnější společenství čelí v jistém okamžiku svého vývoje hrozbě vnitřní dezintegrace a úpadku, jakož i vpádu vitálnějších a nelítostnějších „barbarských nájezdníků… Spojené státy nakonec čeká stejný osud jako Spartu, Řím a všechny ostatní předchozí civilizace… Rasově a etnicky homogenní Amerika je historií. Americká kultura je v situaci obležení. A jak dokazuje sovětský příklad, ideologie je příliš slabé pojítko, než aby sjednotilo společenství postrádající rasové, etnické či kulturní zdroje jednoty. Možná existují dobré důvody, proč se lze domnívat, že je to právě Amerika, která je spíše než jakýkoliv jiný národ předurčena k zániku.“
Amerika se zrodila z úsilí britských osadníků, kteří si s sebou do své nové vlasti přivezli svou specifickou kulturu tvořenou anglickým jazykem, individualismem, náboženským zaujetím a respektem pro právo.
Masy přistěhovalců, které dorazily do Spojených států později, přijaly tyto hodnoty postupně za své a asimilovaly se do americké anglosaské protestantské kultury. V současné době je však národní identita ohrožována asimilací velkého počtu přistěhovalců převážně hispánského původu, bilingvismem, multikulturalismem, devalvací občanství a „denacionalizací“ amerických elit.
Pod vlivem událostí 11. září 2001 došlo k oživení amerického patriotismu a vzkříšení americké národní identity. Již nyní jsou však patrné signály, že toto oživení ztrácí dech, a to i přesto, že ve světě poznamenaném událostmi 11. září 2001 Američané čelí bezprecedentním hrozbám vůči své bezpečnosti.
Kniha Kam kráčíš, Ameriko? se zabývá klíčovými hodnotami, které z Američanů dělají Američany. V sázce není nic menšího než americká národní identita. Samuel P. Huntington opět napsal pozoruhodnou knihu, která určitě vyvolá živou diskuzi a pozmění naše úvahy a představy o tom, kam spěje Amerika a svět vůbec. Huntingtonovy argumenty a postřehy jsou totiž platné nejen pro Spojené státy americké, nýbrž jsou i významným příspěvkem do diskuze o identitě evropské.
Nemusíme s Huntingtonem souhlasit, pokud však chceme pochopit dnešní Ameriku a předjímat její budoucí vývoj, bez četby Huntingtonovy poslední knihy se sotva obejdeme.