Město Praha je ověnčeno mnoha lichotivými přízvisky. Mezi velmi často používaná patří „stověžaté město nad Vltavou“. Skutečně, podíváme-li se z některého vyhlídkového bodu, uvidíme les věží a věžiček. Není jich v žádném případě pouhá stovka. Jenom nárožních věží, věží paláců a činžovních domů je více než čtyři tisíce. Dominantu Prahy však tvoří především věže kostelů, věže technických staveb a starobylé věže dávných hradeb. Knížka ve svých 36 kapitolách upozorňuje na okolnosti vzniku, osudy a zajímavosti právě těch, které jsou jako pražské dominanty nepostradatelné, a v mnoha případech i objektů, jichž jsou nedílnou součástí.Eva a Josef Hrubešovi patří mezi naše nejznámější publicisty zabývající se pražskou historií, především její architekturou a osobnostmi, které s ní byly spojeny. Tématem jejich knih a stovek novinových článků jsou nejen technické zajímavosti, ale také (mnohdy bizarní) události ze života osobností i obyčejných lidí, kteří po sobě v dějinách zanechali stopu. Z díla autorů zná široká veřejnost především osmidílný cyklus Pražské domy vyprávějí… (1995–2004). Každá z těchto knih zachycuje historii 52 pražských budov nejrůznějšího významu a nezapomíná ani na ty, kteří zde bydleli a spoluvytvářeli neopakovatelný kolorit příslušného paláce nebo domu. Připomeňme další knihy stejných autorů – Cizinci v Praze (1998), Novoměstská radnice a Karlovo náměstí (2000), Pražské sochy a pomníky (2002), Ve stínu pražských soch a pomníků (2003), Toulky pražskou minulostí (2003), Herečka Stella Zázvorková (2004), Grébovka – Zelená perla Královských Vinohrad (2005), Pražské ostrovy (2007). Výrazně se také podíleli na publikacích Kniha o Praze 1 (1998), Kniha o Praze 7 (1998), Praha 4 (2001), Vozovna Žižkov 1912–2002 (2002) a Karlův most (2007).Spolupracují s českou televizí a rozhlasem a některým pragensiím pomohli na svět i jako odborní lektoři. Jsou členy několika spolků a klubů, přednášejí a vedou vlastivědné vycházky.