Český novinář a ministerský úředník Jan Hajšman strávil v prostředí koncentračního tábora neuvěřitelných šest let - od podzimu 1939 do jara 1945. Prvního září si pro něj přišlo gestapo "na dvě tři hodiny" k výslechu, které se změnily v šestileté martyrium, jež začalo desetidenním pobytem v pankrácké věznici, pokračovalo třítýdenním peklem v hrůzném Dachau a skončilo několikaletým pobytem v nechvalně proslulém Buchenwaldu, jemuž se záhy začalo přezdívat Blutberg, tedy krvavá hora. Hajšman velmi podrobně, věcně, ale též nesmírně působivě a čtivě odhaluje život v lágru s celou zrůdnou mašinerií, kterou krutě a zároveň nebývale tupě řídila nacistická "bestie". Popisuje táborovou hierarchii, na jejímž pozadí ostře bila do očí obludná nenávist nacistů vůči Židům, cikánům, ale i Polákům.