Za svoji knihu Poutník u Tinker Creeku dostala Annie Dillardová v roce 1977, ještě před dovršením třiceti let, Pullitzerovu cenu. Zaznamenává v ní, postupně od jara až po zimu, rok svého života stráveného u potoka Tinker Creek ve Virginii. Své kontemplace o přírodě komponuje autorka z deníkových záznamů, k prostému deníku má ale dílo daleko. Je neobvyklou kombinací vnímavých laických postřehů, poutavých vědeckých popisů a filozofických úvah v rozsahu od mikroskopického světa až po celý vesmír. Vycházejíc z konkrétních pozorování nejrůznějších přírodních a životních forem se Dillardová, píšící bohatým, poetickým jazykem, zamýšlí nad zásadními záležitostmi – chaosem a řádem, evolucí a stvořením, dobrem a zlem, bujením života i jeho zmarem. Při svých toulkách přírodou prožívá jak intenzivní mystické zážitky, tak obyčejnou radost z uvědomělého a trpělivého pozorování.

Žánrově, svým záběrem a nadhledem kniha do jisté míry evokuje Thoreauův Walden, který byl také tématem autorčiny univerzitní absolventské práce. V roce 1998 prestižní nakladatelství Modern Library práci zařadilo mezi 100 nejlepších nebeletristických knih. K dílu autorky s mottem „Jak prožíváme své dny, tak také žijeme celé své životy“ se jako ke své inspiraci hlásí již více než jedna generace tuláků, pozorovatelů a přemýšlivých lidí z celého světa, kteří hledají poznání v interakci s přírodou. .