V průběhu zejména druhé poloviny 20. století bylo dokázáno, že se podáváním kyslíku v nízkém průtoku 2 l/min dokáže prodloužit život nemocných s nedostatkem kyslíku v krvi, který vznikl na podkladě plicních onemocnění. V jiných situacích nemůže kyslík pacientům pomoci. Patofyziologií vzniku stavů s nedostatkem kyslíku ve tkáních a v tepenné krvi a možnostmi jejich vyšetření a léčby se zabývá úvodní teoretická část. Dále jsou popsány systémy, kterými měříme kyslík v krvi a technické systémy kterými lze kyslík podávat nemocným. Dále je vysvětleno komu kyslík poslouží a komu ne, za jakých podmínek a jak nejlépe vybírat nemocné k léčbě. Je dán důraz na zlepšení kvality života nemocných. V další části je rozebrána situace v České republice do listopadu 1992 a popsány začátky zavádění léčby v našich podmínkách. Jsou uvedeny podmínky zahájení léčby, finanční, materiální a personální zajištění dané léčby v ČR. Podrobně jsou diskutovány výsledky léčby, kde se podařilo během 8 let dosáhnout srovnatelných výsledků přežívání těchto těžkých nemocných s vyspělými zeměmi. Jde tedy o zavedení nové léčebné metody v široké pneumologické praxi. V experimentální části jsou uvedeny výsledky studie vzniku a významu druhotné polycytemie (zvýšení množství červených krvinek se současným zahuštěním krve) u nemocných s nedostatkem kyslíku v tepenné krvi u nejrozšířenější skupiny pacientů využívajících léčbu kyslíkem tj. nemocných s chronickou obstrukční plicní nemocí.