Francie počátkem 15. století. Po téměř stoleté válce proti Anglii jí hrozí, že definitivně podlehne. Zjevení panny Johanky ještě jednou zmobilizuje zázračným způsobem všechny síly země k její záchraně. Po jejím boku ztéká hradby Orléansu, obsazeného Angličany, také Černý rytíř Gilles. Gilles de Rais (1404—1440), maršál Francie, potomek staré bretaňské šlechty, je jednou z velkých rytířských osobností končícího středověku. Nesmírně bohatý, milující přepych, svárlivý i udatný, ztělesňuje světlý vzor této epochy. Hrdinský čin po boku Johanky v něm však probudí temnou stránku jeho charakteru: vyvolává ďábla, rozhazuje obrovské jmění, tyranizuje poddané, opájí se krví a démonickým způsobem zavraždí na sto padesát chlapců, které dal unést z města i venkova. Před soud ale Gilla de Rais nepřivedou a o život nepřipraví mrtvé děti, ale obcování s ďáblem. Svatá Inkvizice neodpouští: dne 26. října 1440 je v Nantes pověšen. Autor napsal o této janusovské postavě a její pestré družině velký, barvitý román, jehož mimořádný půvab spočívá v tom, že se opírá o historická fakta. Obermeierově schopnosti psychologické kresby se daří vytvořit věrohodný i autentický portrét Černého rytíře, stejně velkého jako zlého. Vznikl tak historický román, který činí z neuvěřitelného muže krystalizační bod určité epochy — a z času bohatého na události těží obraz charakteru, jenž je něčím mezi archandělem Michaelem a Luciferem.