Kdo přijíždí do Istanbulu, zcela jistě je připraven na orientální exotiku a velkolepé památky minulosti. Ale tato turecká metropole na Bosporu je také rušným moderním, byť rozporuplným velkoměstem.
Rozporuplnost města pramení především z toho, že jedna jeho část se rozkládá na evropské pevnině, druhá náleží již plně k islámskému Orientu. Zatímco v ulicích čtvrti Fatih nepotkáte ženu, která by nebyla zahalena závojem, a muže bez turbanu, jenž by nespěchal do mešity k modlitbě, mladé to táhne do pestrými neony blikajících nákupních center se západními značkovými oděvy na okraji metropole. Tady se scházejí, poslouchají moderní hudbu z walkmanů a na venkovních parkovištích pořádají rapové „dýchánky“. O Istanbulu se povídá, že snad i zdejší prach je zlatý, a tak není divu, že počet obyvatel prudce roste – do metropole přichází z venkovských regionů stále více lidí, protože doufají, že tu najdou nejen práci, ale i blahobyt. Nikdo snad ani neví, zda jich tu žije 10 či už 12 milionů... Realita se v tomto městě vyznačuje ostře vyhraněnými protiklady bohatství a chudoby: najdete tu pestrou a obdivuhodně promíchanou směs luxusních restaurantů, hlučných bufetů, tichých dvorů za oprýskanými fasádami a čadících autobusů v přecpaných ulicích. A jakoby mimo čas plující velkolepě osvětlené obrovské zaoceánské lodě, které směřují z Marmarského moře do Černého moře.
Odtud vládl východořímské říši Konstantin Veliký, který město roku 330 založil jako Nový Řím – vžil se však název Konstantinopol, přičemž Slované ho nazývali Cargrad. Justinián I., jenž byl od roku 527 byzantským císařem, poté odtud usiloval o obnovu římského impéria a za jeho vlády byl postaven chrám Hagia Sofia. Přibližně od 11. století zde hlavní slovo měli Benátčané a Janované a roku 1204 město dokonce dobyla IV. křížová výprava. Roku 1261 zde na trůn nastoupila poslední dynastie byzantských císařů, Palaiologovců, kteří tu sídlili až do roku 1453, kdy město dobyli Turci. Konstantinopol se tak stal metropolí osmanské říše pod jménem Istanbul. Byl tureckým hlavním městem až do roku 1923. Není tedy potom divu, že ukrývá podivuhodné bohatství historických památek z oněch pohnutých dob.
V minulých letech bylo mnoho staveb pečlivě zrekonstruováno, a tak se dnes můžeme ubytovat například ve skutečném sultánově paláci nebo ve starých domech pod hradbami Topkapi, odkud Osmané vládli své říši.
A pokud vám ještě zbude dostatek sil, abyste se vydali po neznámých koutech Istanbulu, setkáte se zde se sice zdrženlivou, ale srdečnou tureckou přívětivostí a jistě oceníte trpělivost a zdvořilost místních obyvatel.