Obor informatiky se mění každým rokem doslovak nepoznání. Od víceméně teoretického výukového oboru se jeho jádro, kterým je výpočetní technika, změnilo na ryze praktický, dovednostní obor, který však stále nepostrádá své využití v oblasti tvůrčí, od programování přes technické návrhy až po výtvarnou kreativní činnost. Autor učebnice k tomuto oboru se musí vyvarovat hned několika nebezpečí: kniha musí být současná, musí být koncipována tak, aby její poznatky studenti využili i za řadu let, kdy se dostanou do praxe a kdy budou informační technologie zase vypadat zcela jinak, a měla by také vycházt z běžného vybavení dnešních učeben na středních školách. Výpočetní techniku lze vyučovat různými způsoby, ale jediný nepřijatelný je bez možnosti praktického prozkoušení probírané látky. Tato učebnice na toto nebezpečí pamatuje. Autor učí studenty zobecňovat, neprohlašuje aktuální technickou úroveň za věčný status quo a probírá spíše technologie, a to jak v hardwarové oblasti, tak v softwaru či Internetu. Dnes větší polovinu světa informačních technologií tvoří sítě, komunikace a Internet; protože se jedná o oblast náročnou, jsou v knize popsáy především základní principy, aby studentí získali o těchto oborech přehled a mohli si z podrobnějších knih vědomosti prohloubit. Na druhé straně publikace minimálně pojednává o oblasti programování, což je zcela speciální obslast informačních technologií, určená pouze pro zájemnce, ovšem velmi málo přinášející pouhým uživatelům - což je drtivá většina studentů středních škol, jimž je publikace určena. Po zvládnutí publikace by měl každý student či jiný zájemce o knihu mít velmi dobrý přehled, znalosti i schopnosti ovládání moderní výpočetní techniky a měl by být z této výchozí pozice schopen velmi snadno zdolat další laťky, ať se jedná o konkrétní aplikační programy, práci se sítěmi a Internetem nebo programování.