Arthura napadlo, že za celou dobu, co žil s Rebeccou v manželství a dokonce aniv době před manželstvím, kdy se teprve poznávali, pro něj Rebecca nikdy takhleneplakala – nikdy pro něj necítila takové zoufalství nebo bolest. Ničilo ho Rebecčinovítězné vystupování za poslední rok, to, jak byla šťastná, že se ho zbavila, alekdyž tu teď stála a plakala, uvědomil si, že je to milionkrát horší. Bylo to milionkráthorší, protože takhle neplakala pro něj. Plakala takhle pro někoho jiného.Arthur Camden, příslušník manhattanské smetánky, se nikdy neuměl v životě prosadita na prahu šedesátky se mu jeho svět úplně zhroutí. Nejdřív jeho vinou zbankrotujepodnik, který založil jeho dědeček a úspěšně vedl Arthurův otec. A jako bytoho nebylo dost, opustí ho manželka, o jejíchž nevěrách věděli snad všichni kroměprávě Arthura. Jediné, co má pro Arthura ještě smysl, je členství ve starém exkluzivnímrybářském klubu. Pro něj je klub poslední baštou chlapského kamarádství aporozumění, neví však o tom, že ho členové považují za neschopného slabocha a zazády se mu posmívají. Má v klubu jediného opravdového přítele, který s ním soucítí,chce mu nějak pomoci a snaží se ho seznámit s nějakou ženou. Když však Arthurkonečně pozná přitažlivou a energickou dámu, které se kupodivu líbí i on, pozve jido přepychového sídla klubu, což pravidla nedovolují, a k dovršení veškeré smůly semu při pokusu zatopit v krbu podaří na tomto posvátném místě založit požár…Michael Dahlie se zhostil nelehkého úkolu ponořit se do duše muže, kterému sev životě nedaří, přestože patří mezi horních deset tisíc, tak úspěšně, že za svůjromán získal ocenění PEN/ Hemingwayovy nadace za nejúspěšnější literární debutroku 2009. Sdílet 0