Davies odjel do Číny v roce 1988 jako turista. Po dvouměsíčním cestování po Pákistánu se ocitl v ujgurském Kašgaru. Zamiluje se zde do Šarpet, ujgurské ženy, která je už ale provdána a má dceru. Společně cestují tisíce kilometrů, aby získali povolení ke svatbě. Mezitím se však vrátí z vězení Šarpetin bývalý manžel a začíná strojit pomstu. Robertova a Šarpetina láska však přetrvá i tehdy, když se Robert zaplete do obchodování s hašišem. Je zatčen a převezen do Šanghaje, kde je odsouzen k více než osmiletému žaláři. Vstupuje do zcela neznámého světa čínských vězeňských lágrů. Po více než sedmi letech je propuštěn, po celou tu dobu ale společně s dalšími vězni ze Západu bojuje proti zkorumpovanému systému drakonických podmínek čínských vězení. Kniha je obžalobou čínského soudního systému, který Daviese a další cizince využívá jako nástroje propagandy, stejně jako oslavou lásky, která v případě Roberta a Šarpet přetrvá několikaleté odloučení a strádání.