V historii populární hudby bychom sotva našli výraznější fenomén než Beatles. Během své aktivní kariéry byli předmětem nekritického obdivu fanoušků, který nepominul ani po rozpadu skupiny. Jejich desky stále patří mezi nejprodávanější, přestože poslední regulérní album vydali v roce 1970. O skupině i jednotlivých členech se již popsaly tuny papíru a napsaly desítky knih, a přesto se dodnes píší nové – některé seriózní a zasvěcené, jiné vysloveně bulvární. Relativně nejméně zmapovaným členem Beatles je kytarista George Harrison, který si své soukromí chránil vždy více než John Lennon, Paul McCartney či Ringo Starr. Právě na Harrisona se proto soustředil novinář, publicista, spisovatel, hudebník i kabaretiér A. Clayson (*1951). Přestože se mu ke spolupráci na biografii nepodařilo přesvědčit samotného Harrisona (další důkaz Harrisonovy nechuti k "mediálnímu zviditelňování"), díky rozsáhlému studiu dobových materiálů i díky důvěrné znalosti prostředí se mu podařilo vytvořit zasvěcený průřez celé epochy, v níž se popkultura rodila tak, jak ji známe dnes.