Giacomo Casanova se během pobytu na italském panství ve svých sedmnácti letech - tehdy ještě jako student bohosloví - osudově zamiluje do prosté dívky Lucie a dvojice si před jeho dočasným odjezdem slíbí věrnost. Po návratu se však ukáže, že dívka odešla neznámo kam, údajně poté, co otěhotněla s jedním z ostatních sloužících. K novému setkání dojde až po dvaceti letech v Amsterdamu, kde Casanova na zestárlou Lucii narazí v nevěstinci. Teprve tehdy zjistí, že důvodem někdejšího odchodu, který osudově poznamenal jeho přístup k ženám, bylo znetvoření dívčiny tváře v důsledku neštovic a snaha ušetřit jejího milého zklamání a nevyhnutelných komplikací… Japin vychází ve svém románu ze skutečné epizody Casanovova života, jak ji zachycují jeho paměti, předkládá však vlastní svébytnou verzi, soustřeďující se především na Luciinu osobnost a naplňující tragický příběh někdejších milenců fascinujícím obsahem i řadou historických souvislostí.