Kniha je sborníkem, který chce představit Milevsko v jeho současnosti i historii. Důsledně se vyhýbá textům typu „vzpomínky pamětníků.“ Texty napsali lidé, kteří zpracovávané oblasti opravdu rozumějí; přestože převažují autoři místní (nebo s nějakou vazbou k Milevsku), jsou zde zastoupeni i ti, kteří zde nežijí nebo nemají k našemu městu přímý vztah. Jejich odstup od tématu pak přináší zajímavé výsledky. Pokud jde o témata z milevské minulosti, jistě nepřekvapí, že se několika z nich zhostilo Milevské muzeum. Z pera Vladimíra Šindeláře – kromě dalších textů – pochází rozsáhlý materiál o armádách, které prošly Milevskem od středověku do druhé světové války. Příjemným překvapením jistě bude debut pracovníka muzea Lukáše Pance; jeho článek o historii zdejšího hokeje zaujme důkladnou znalostí pramenů. Jednou ze zmíněných „ozvěn“ knížky z roku 1984 je kalendárium. Na rozdíl od svých předchůdců nechtěli jeho autoři, ředitel Milevského muzea Šindelář a písecký archivář Jiří Pešta, procházet celými osmi stoletími, a tak připravili materiál s názvem 200 let Milevska v datech. Autoři přiznávají, že bylo obtížné najít pro každý rok, počínaje rokem 1814, nějakou událost, ale nakonec to dokázali. Vznikla kapitola jako stvořená pro listování a brouzdání milevskými moderními dějinami. Z historických témat ještě připomeňme reprodukce starých listin vztahujících se k Milevsku; jejich znění přeložil a poznámkami opatřil Jiří Pešta. Zaujme i článek docentky Karlovy univerzity Ivany Ebelové o milevských Židech a kapitola zachycující na téměř čtyřech desítkách fotografií naše město od roku 1945 – tu ze svých sbírek připravilo Milevské muzeum. Současné Milevsko je představeno texty o neživé přírodě i o chráněných územích v blízkém okolí (autoři Jiří Machart a Karel Pecl). ZVVZ, jeho historii i současnou tvář zachytil Jiří Lesák. Nebudou chybět ani podrobné materiály o současném městě, o městských organizacích nebo třeba o výtvarnících a fotografech, kteří dnes v Milevsku tvoří, nebo zde mají své kořeny. Důstojné místo je věnováno také místním částem, tedy Dmýšticím, Něžovicím, Klisínu, Velké a Rukávči. O bohatý fotografický doprovod se postaral písecký fotograf Jan Vávra. Ke svým článkům dodali obrazový doprovod – ať už fotografie, mapky, plánky a nákresy – sami autoři.