Kniha Purkmistrova dcera vznikla v rámci konceptu „mikrohistorie“. Ozment si za hrdinku své knihy vybral osud dcery purkmistra ze švábského Halle v Bádensko- -Württembersku. Anna Büschlerová po smrti své matky vedla bohatou rodinnou domácnost. Tento život jí ale nevyhovoval a uspokojení začala hledat v extravagantním sexuálním životě.
Záhy se však dostala do konfliktu se svými sourozenci a se svým otcem Hermannem Büschlerem, jenž usiloval o to, aby se vyšvihl do šlechtického stavu a změnil svůj sociální status. Protože obyvatelé města považovali Annino chování za nepřípustné, stala ona i její otec, jenž ztratil purkmistrovský úřad, předmětem soudního vyšetřování, v němž byly využity Anniny milostné dopisy. Cílem onoho vyšetřování bylo exemplárně ukázat, v jakých mezích se má pohybovat spořádaný měšťanský život raného novověku. Ozmentova kniha je tedy nejen vynikajícím a barvitým „románem“ založeným na reálných příbězích, ale zároveň i skvělým obrazem podob sociální disciplinace v duchu reformní mravnosti 16. století.