Polský historik Marceli Kosman (* 1940), profesor historie a politických věd na Univerzitě Adama Mickiewicze v Poznani, patří mezi přední znalce pozdně středověkých a novověkých dějin Polska, Litvy, Běloruska a Ukrajiny. Všechna tato území byla v různých obdobích a rozdílnou měrou začleněna do velkého polského a polsko-litevského státu, který patřil na prahu historie kolem roku 1000 a znovu v období od 14. do 17. století mezi významné mocnosti našeho kontinentu. Vzhledem ke svému badatelskému zaměření a také proto, že minulost své země zkoumá nikoli z Varšavy, nýbrž z Poznaně, má M. Kosman zvláště vytříbený smysl pro teritoriální členitost a vnitřní rozmanitost polských dějin.Kosmanovo syntetické dílo pojednává v osmi vyvážených oddílech o složitém vývoji a stabilizaci polského státu za Piastovců, o jeho rozmachu za Jagellonců, o době polsko-litevské monarchické a šlechtické "republiky", o jejím úpadku a rozdělení mezi Rusko, Prusko a Rakousko, o obnovené samostatnosti a jejích problémech, o utrpení a odboji za druhé světové války, o sovětské nadvládě a konečně o zrodu nového Polska na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století. Věnuje pozornost dějinám státu a společnosti, kulturnímu a náboženskému vývoji, nepřehlíží ani každodennost života v jednotlivých obdobích. Vedle Poláků si všímá i dalších etnik a samozřejmě sousedních národů včetně Čechů. Platí to tím spíše, že kniha, ačkoli v rozšířené verzi vyšla už i polsky, byla napsána právě pro nakladatelství Karolinum a pro české čtenáře.Polské dějiny mají v různých obdobích rozdílnou dynamiku. Zatímco nepominutelná doba feudální rozdrobenosti se může čtenáři jevit jako nesnadno proniknutelná houšť, období rozmachu polského státu a bojů s německými křížovými rytíři, stejně jako průběh velkých krizí 18.-20. století dokážou strhnout pozornost podobně jako Sienkiewiczovo vyprávění, jehož je M. Kosman znalcem a zasvěceným interpretem. Autor syntézy nezastírá své zaujetí tématem, zaujetí tím zřetelnější, čím více se blíží k současnosti. Zároveň však zůstává kritickým historikem, možná až překvapivě kritickým k Polákům a k jejich historickým iluzím a omylům. V tomto smyslu představuje Kosmanovo dílo faktograficky podloženou úvahu nad tisíciletým osudem jednoho z vlivných evropských národů, ale také odpověď na otázku, z jakých kořenů vyrůstá současný vývoj našeho severního souseda. Je to kniha, která obohatí nejen historiky, politology a studenty humanitních oborů, ale i širokou kulturní veřejnost.