Dne 20. listopadu 1999 uplynulo 10 let od přijetí Úmluvy o právech dítěte. Toto výročí se jistě stane příležitostí k mnoha reflexím textu Úmluvy a přispěje k hlubšímu zamyšlení české společnosti nad skutečným postavením dítěte v ní. Publikace přináší relativně netradiční zpracování práv dítěte u nás. Pohledem poznatků dvou základních oborů - práva a pedagogiky - ukazuje svět dítěte v jeho nejrůznějších modifikacích. Rodina, škola, volný čas a jejich aspekty jsou podávány v první části knihy jako soubor existujících právních institutů, aby ve druhé části nalezly odraz v řešení jednotlivých výchovně vzdělávacích situací. Tomu odpovídá i vnitřní strukturu díla. V první části každé kapitoly je podán přehled právních institutů vážících se k danému jevu a druhá část je zaměřena na pedagogický náhled problému. Část knihy věnovaná právní úpravě se zabývá vybranými právními instituty dotýkajícími se práv dítěte. Každá ze sledovaných oblastí - kapitol je zde dále vnitřně rozčleněna na rozbor pojmu právní úpravu jevu, jeho vztah ke školství a na závěr jsou podány příklady (k řešení, zamyšlení, vysvětlení ...). V části knihy věnované pedagogice nalezne čtenář obecnou reflexi práv dítěte a jeho postavení v situacích, jež přináší výchovu a vzdělávání. Pozornost je věnována i otázkám volného času dítěte, pedagogickým aspektům svobody projevu, názoru, myšlení a svědomí dítěte. Naštěstí je sociálně pedagogická charakteristika tzv. sociálních deviací, který je dítě vystaveno jako oběť či samo se stává jejich aktérem. Jedná se zejména o problematiku tzv. syndromu CAN tj. týraného zneužívaného a zanedbávaného dítěte a dalších eventuálních problémových oblastí: prevence zneužívání návykových látek, šikana atd.